Obchod s lidmi se nedaří trestat

51 zahraničních dělníků si v Česku stěžovalo, že byli vykořisťováni. Žalobce ale poslal jejich případ k ledu.

PRAHA Pracovali jsme až 12 hodin denně, žili namačkáni jeden na druhého v malých pokojích a za práci jsme nedostali ani řádně zaplaceno. Tak desítky cizinců popsaly práci pro firmu Affumicata v českých lesích.

Teď se zdá, že mají smůlu. Žalobce po prostudování 51 trestních oznámení vyhodnotil, že v jejich případě nedošlo k trestnému činu obchodování s lidmi. „Nyní budeme rozhodovat, jak s případem naložíme dál,“ uvedla k tomu mluvčí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Šárka Pokorná.

Advokáta Matouše Jíru rozhodnutí žalobců překvapilo. „Nic o tom nevím. Každopádně nechápu, na základě čeho rozhodli, když zatím vyslechli tři poškozené,“ řekl obhájce. Cizincům zatím zbývá naděje: že žalobce posoudí jejich případ alespoň jako podvod.

Tato kauza je jednou z mnoha, které se v Česku za poslední roky odehrály. Ač podle odhadů organizace La Strada pracují za vykořisťujících podmínek v Česku až stovky lidí, zatím nebyl nikdo za obchodování s lidmi za účelem nucené práce pravomocně potrestán. Důvod je alespoň podle expertů z ministerstva vnitra jednoduchý. Pachatelé často využívají tíživého postavení svých obětí. Například toho, že lidé přijeli do země bez prostředků a nedopadla jim práce, kterou zde měli domluvenou. K práci je nenutí násilím. Spíše je zmanipulují. A tak se často policie „bojí“ vyhodnotit případ jako vykořisťování. „Máme nástroje, máme specializovanou policii. Nebojme se restriktivního postihu,“ vyzývá Jana Menšíková z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Novodobé otrokářství podle analýzy vnitra vypadá jinak než před lety, kdy byli cizinci k práci nuceni. Dělníci mají šanci opustit pracoviště i ubytovny, sem tam dostanou i zálohu. Často je ale plat menší, než na jakém se dohodli se zaměstnavatelem, nebo jim ho vyplatí opožděně, čímž se dostanou do dluhů. Velmi často také dostávají pokuty za smyšlené porušení pracovních podmínek. „Inspirující je pro nás rozsudek v Nizozemsku,“ uvedl k tomu ředitel odboru bezpečnostní politiky na vnitru Martin Linhart. Podle něj tamní soud potrestal čínského majitele restaurace, který zaměstnával své krajany bez nároku na plat. Odsoudil ho i přesto, že ho Číňané o tuto práci sami žádali.

V Česku byli za obchodování s lidmi dosud nepravomocně odsouzeni jen tři Ukrajinci, kteří vykořisťovali v roce 2008 po několik měsíců třicetičlennou skupinu Rumunů. Podle verdiktu jim zabavili pasy, nepouštěli je z ubytoven a nutili je pracovat 18 hodin denně. Dostali sedmileté a pětiletý trest vězení.

O co v kauze stromkařů jde?

• Dělníci z Rumunska, Vietnamu a Slovenska si stěžují, že sázeli stromky až dvanáct hodin denně a nedostali za to řádný plat. Kromě toho — alespoň podle výpovědí — často bydleli namačkáni jeden na druhého v maličkých pokojích.
• Podle advokáta dělníků Matouše Jíry se zástupci společnosti Affumicata, která si je najala, dopustili podvodu, obchodování s lidmi a účasti na zločinném spolčení.
• Zástupci firmy Affumicata se ale brání. „Byli vypláceni podle tabulek, nebyla stanovena pevná mzda. Ti, kteří pracovali dobře, dostali i řádný plat. Někdy ale došlo k tomu, že když jsme sečetli náklady za ubytování a jídlo, tak dostali jen malý doplatek,“ uvedl bývalý jednatel společnosti David Mrkos. Podle něj firma dokonce prodělala.